Co je lotosový efekt
Přestože lotosy rostou v bahnitých vodách, jejich listy a květy nikdy nejsou pokryté nečistotami. Voda se na povrchu lotosových listů shlukuje do kapiček – listy mají silně hydrofobní povrch a samočisticí vlastnosti. Tento jev byl poprvé vědecky popsán už v roce 1964.
Jak funguje lotosový efekt
Na povrchu lotosového listu se nachází drobné hrbolky o rozměru asi dvě setiny milimetru. Voda a nečistoty tak mají s listem jen velmi malou kontaktní plochu. Díky tomu voda po povrchu snadno stéká.
Když se kapka vody valí po znečištěném povrchu, je přilnavost mezi částicí nečistoty a kapkou vyšší, než je tomu mezi částicí a povrchem. Kapka tak na sebe nečistotu „nabalí“ a dochází k samočistícímu efektu.
Lotosový efekt napodobují nanotechnologie
Unikátní vlastnosti lotosu se vědcům podařilo napodobit pomocí nanotechnologie. Nanoimpregnace vytvoří na povrchu mikroskopické hrbolky, které brání pronikání vody a špíny do povrchu. Materiál si tak vytvoří samočisticí funkci – při každém dešti se voda spláchne po povrchu a s sebou odnese i nečistoty.
Nanotechnologie skvěle funguje ve stavebnictví
V DOMERINO® aplikujeme nanoimpregnaci po vyčištění na všechny savé povrchy – střechy z betonových tašek a eternitu, zámkové dlažby nebo fasády. Má vynikající hydrofobní a samočisticí vlastnosti. Díky tomu chrání před vsakováním vody a usazováním nečistot, a tím zároveň předchází růstu mechů, lišejníků a plísní.
Navíc se nanoimpregnace vsakuje hluboko do povrchu, zpevní ho a zvyšuje jeho odolnost proti povětrnostním vlivům.
Kde se efekt lotosového květu dále využívá
Nanoimpregnace se používá také na ochranu textilu a obuvi. Oblíbená je nanotechnologická ochrana skla a keramiky v koupelně proti usazování vodního kamene. Jako řidiči jste možná narazili na tekuté stěrače, které využívají nanotechnologii k odpuzování vody a zajištění lepšího výhledu z auta.
